Bohužel jsme vůbec nezabodovali, čtyři běhy čtyři disky :o((. Vubec nám s Arwenkou neseděly parkury paní rozhodčí Podmolové, byly sice dobře zapamatovatelné, ale pro mě trochu neuřiditelné ( a asi nejen pro nás, př. v agility jednotlivců doběhlo jen 6 týmů a žádný čistě). No co se dá dělat, mistři světa z nás asi nebudou. Ale baví nás to :o)
Co mě rozlaďovalo snad víc, než naše skvělé výsledky, byla celková nálada závodů. Pořadí startujících se upravovalo podle toho kdo zrovna vystavoval (takže docela guláš), o rychlých výsledcích jsme si mohly nechat jen zdát a obecně organizace značně kulhala. Už ráno se začalo zpožděním. No co,stane se, s tiskárnou to vždycky nejde tak jak by člověk chtěl. Kdo někdy pořádal nějaké závody ví, že co se může pokazit se taky pokazí. Jenže se to stupňovalo...když díky dešti klekla časomíra, minimálně polovina běhů se měřila na stopky a to pouze jedny!!! Je to vůbec podle řádu? Nebudu rozepisovat detaily, ale v jednom případě se dokonce zapsný čas a čas naměřený podle videozáznamu lišil o více než 20 sekund, takže buď čtvrté místo nebo diskvalifikace pro překročení maximální času !!! A to už zase časomíra fungovala.
Zkrátka musel by být třetí ročník Open Air hodně vyjímečný, aby mě to přesvědčilo se opět přihlásit.
